Mívala jsem docela jasný názor na to, s jakými hračkami si bude hrát mé dítě. Chtěla jsem mu dopřávat pouze rozvíjející a hodnotné hračky ze dřeva a přírodních materiálů, nejlépe montessori, takové, které podporují jeho fantazii, správný vývoj mozku a jemnou motoriku, rozhodně ne křiklavě barevné čínské plastové krámy, které blikají a hrají a celkově dítě pouze otupují.
Potom se miminko narodí a vaše rodina ho obdaruje barevnými chrastítky, kousátky a figurkami, a ty hračky jsou taky hezký, i když nejsou úplně přírodní, totéž se opakuje o každých Vánocích a narozeninách, takže to nakonec přehodnotíte a necháte potomka, ať si prostě hraje, s čím chce, ale i potomek někdy překvapí a projeví zálibu v nečekaných věcech.
Koupila jsem si ponožky s liškou a protože mi s příchodem mateřství trochu švihlo, koupila jsem obdobné punčocháče s liškou i Panence, jakože matchy-matchy, nemáme to samozřejmě kam nosit, protože covid, ale Panenka je z punčocháčů nadšená, pokaždé, když jí je obléknu, ukazuje si na nožičky a začne štěkat a pištět jako liška. Krom toho má ještě pletenou čepici, která má liščí uši. Její oblíbené zvíře v jakékoliv obrázkové knížce je taktéž liška a když jsme na procházce kolem Centra Černý most (ano, chodíme na procházku kolem obchoďáku, oni totiž zavřeli většinu dětských hřišť) narazily na billboard k sušenkám Lina, na kterém byla veliká veverka, Panenka se odmítla od billboardu hnout v domnění, že je to také liška, a taky na něj štěkala a asi doufala, že si ho vezmeme domů. A poté, co si Panenka vytáhla z košíku na spodní prádlo moje liščí ponožky a vzala si je do postele místo plyšáka (byly čistý), řekla jsem si, že by možná bylo důstojnější jí nějakou lišku na hraní pořídit.
Poté, co jsem rychlým ohledáním zjistila, že montessori látkové hračky z přírodních materiálů jsou drahý jako prase, zamířila jsem na AliExpress, ačkoliv na tomto serveru nejsem zdatným nákupčím a neumím se v něm moc orientovat. Do vyhledavače jsem prostě zadala “fox toy”, ale to, co na mě vyběhlo, mě teda dost překvapilo.
Tak zaprvé, mohla jsem Panence koupit lišku (nebo mývala nebo tchoře nebo ještě nějakýho bobra), která vypadala, že ji přejelo auto, což je nechutný, ale zato stojí jenom 66 korun. No nekup to! Nekoupila jsem.
Další v nabídce byla liška na LSD.
Liška, která by potřebovala intenzivní odtučňovací kúru.
Liška, která vypadá, že možná před týdnem ještě žila, ale teď už je vycpaná.
Liška z hororu.
No a dál to nabralo poněkud pikantní obrátky, protože katalog produktů, které bych určitě nedoporučila brát na dětské hřiště, je na AliExpressu nepřeberný. Liščí ocas, kterej se dává… ne, moje oči. Liščí maska. Liščí pouta. Obleček lišky s liščím ocasem a liščíma poutama.
Takže já teď jdu na Fler vybrat ňákou handmade montessori bio eco upcycle lišku, která sice bude stát jako rodinný vůz, ale aspoň nebude vypadat jako nic chcíplýho, nic vycpanýho, nic na drogách a nic z porna. A konečně dostojím svým představám z před-mateřské fáze o tom, s jakými hračkami si moje dítko bude hrát.