V pátek odpoledne jsme s Felixem zkoušeli u mě doma, a protože se nám zadařilo a složili jsme jubilejní desátou píseň, usoudili jsme, že je potřeba to trochu oslavit. To, že jsme se rozhodli vyrazit ven, se mi náramně hodilo, protože jsem měla na pozdější hodinu...
Zase mi to nevyšlo. Nevyšlo to s dalším klukem a můj převládající pocit je apatie. Apatie a marnost. Smutek samozřejmě taky, ale hlavní myšlenka je “Hm, takže zase.” Brečet se mi nechce, na to jsme spolu nebyli tak dlouho, vlastně jsem už s jedním klukem nestrávila...
Osvojila jsem si pěkný nový zvyk. Když jsem večer venku a přijdu neúměrně brzy, třeba když jdeme s holkama na víno a ony to už před půlnocí směřují domů, většinou jsem docela rozjetá a ještě se mi nechce spát. A tak si doma otevřu lahvinku nebo si naleju malého...
Do nového roku si lidé dávají různá předsevzetí, protože doufají, že teď to bude lepší, že zhubnou, zbohatnou a začnou trávit víc času se svými rodinami a přáteli. I já mám v prosinci většinou pocit, že novej rok začnu od znova a s čistým štítem, jenže třetina ledna...
Moji rodiče vynalezli perpetuum mobile. Tedy takový ten mechanismus, který funguje nepřetržitě, jen díky počátečnímu impulsu. Nevím, kdy počáteční impuls do vztahu mých rodičů vstoupil, asi už je to dost dávno, ale soukolí se dosud nezastavilo. Táta je živnostník a...
Před pár týdny jsem randila s moc pěkným klukem. No, randila… Románek odstartoval jedné soboty začátkem září. Bylo ještě pěkně a my jsme se se Sisinou válely na dece ve Žlutejch lázních, úplně náááhodou kousek od beachvolejbalového hřiště, kde se potili polonazí mladí...